Smyslem článku je seznámit nováčky s jízdou na motorce, jak jezdit po cestách a zatáčkách a jakým nebezpečím se vyhnout.

Text v tomto článku slouží převážně jako podklad pro Individuální kurzy jízdy na motorce, ale má svou hodnotu i samostatně.

I. Než vůbec nasednete na motorku

K danému stylu motorky, patří patřičné moto oblečení:

• Helma, rukavice jako minimum.
  • Už v rychlostech nad 30 km/h dostat kamínkem, nebo čmelákem na nechráněnou část těla bolí.
  • Helma by měla být úzká a neměla by se na hlavě třepat. S tím jak bude helma stárnout se polstrování vymačká a bude volnější.
  • Rukavice mohou mít chrániče zápěstí a kloubů, ale nutné to není. Počítejte ale s tím, že je pravděpodobné, že při pádu budete instinktivně pod sebe ruce strkat, takže budou v kontaktu s vozovkou.
• Boty vám pomohou lépe řídit
  • Při náklonu se může stát, že můžete škrtnout špičkou boty. V momentě kdy se do toho stavu dostanete, budete se cítit líp, když budete vědět, že v daném místě je chránič / slider, který kontakt s vozovkou v pohodě zvládne.
• Bunda a kalhoty 
  • Kombinéza vas drží v dané poloze, takže vám pomáhá bojovat s větrem. Samozřejmě poskytuje největší bezpečnostní prvky, ale na úkor komfortu. Plus je třeba se kůži starat. Vhodné pro sportovní jízdu..
  • Textilní zase praktičtější a do horkého počasí i vzdušnější. Říká se, že dnes už nabízí podobnou bezpečnost jako kůže. Snadnější údržba. Vhodné na dlouhé cestování.

Když budeš věřit své motorce, je to půlka výhry. Před jízdou byste si měli zkontrolovat stav motorky:

U všech věcí byste měli vědět, jak to vypadá, když je to nové a podle toho to porovnat s aktuálním stavem vaší motorky.

• Pneumatiky
  • kontaktní plocha je v poměru k pneumatice malá, a mění se podle tlaku pneumatiky, teploty cesty a vzduchu, aktuální rychlosti otáčení kola (kvůli odstředivé síle) a taky podle náklonu motorky.
  • míra nahuštění pak určuje kolik informací vám do řídítek pneumatika pošle.
    • Větší nahuštění znamená menší kontaktní plochu a tím i méně informací o tom, co se reálně děje. Neplést si méně informací s tím, že se při přehuštěná pneumatika bude projevovat tvrdší jízdou (pneumatika nebude pomáhat tlumit nárazy a veškerá práce tlumení bude na tlumičích) 
    • Menší nahuštění znamená, že pneumatika má větší kontaktní plochu, ale zase dochází k větší deformaci pneumatiky, což zvyšuje opotřebení.
    • Při větším podhuštění klesá kontaktní plocha a může hrozit i vyzutí pneumatiky.
    • Dobrým startem je vycházet z doporučení výrobce o tlaku pneumatik (obvykle 2.5 / 2.9 kPa). Hustí se vždy za studena (nejdříve cca až tři hodiny po jízdě) – pokud ho změříte na zahradě na sluníčku, bude to ukazovat jinou hodnotu, než pokud to stojí ve studené garáži.
    • Tlak se samozřejmě mění v průběhu času, kontrolujte ho pravidelně. Nebo si můžete koupit ukazatele.
  • Pneumatiky nejsou něco na čem byste měli šetřit. Počítejte s tím, že je to spotřební zboží a je možné že ho za sezónu můžete kupovat několikrát.
    • Stáří pneumatik nemělo překročit 4 roky – to se počítá od data vyrobení pneumatiky – guma s časem tvrdne a ztrácí své deformační vlastnosti.
  • Jak poznám, že už to má pneumatika za sebou? 
    • Legislativa mluví o minimální výšce dezénu, která je snadno vyznačena pinem.
    • Pneumatika ale často bývá “po smrti” ještě dříve, protože je sjetá nerovnoměrně. 
    • U přední pneumatiky se tvoří tzv. hrana (špička), která způsobuje zavírání řídítek v náklonu
    • U zadní pneumatiky zase většinou bývá vyježděná ploška, která způsobuje to, že motorka se chce sama rovnat a je nutno ji v náklonu držet mírným tzn. Counter-steeringem.
• Brzdy
  • Musí být plynule aplikovatelné a předvídatelné. Při aplikování brzd by se vám neměly třepat řídítka.
  • Brzdové destičky – ukázat co to je a jak to má vypadat, a jak to zkontrolovat.
  • Brzdová kapalina se mění např. každý dva roky. Nesmí v ní být bublinky vzduchu, to způsobuje, že se při aplikování brzd nejdříve stlačí vzduch, nárůst brzdné síly je pak skokový.
• Tlumiče
  • Přední:
    • Standard vs. upside down
    • Mění se olej v tlumičích např. každých 20 tis kilometrů
    • Zkontrolovat netěsnosti. U upside down je riziko, že se olej dostane na brzdy.
  • Zadní
    • Rozmyslete si, jak často budete jezdit sami a jak se spolujezdcem.
• Řetěz
  • Udržujte čistý. Špína, bláto a prach fungují jako brusný materiál a dochází k nadměrnému opotřebení řetězu. V nejhorším případě i k prasknutí řetězu.
  • Řetěz dnes většinou bývá s těsnícími kroužky a je namazaný uvnitř od výrobce – nepoužívejte žádné čistící prostředky, které by těsnění mohlo narušit.
  • Vizuální kontrolou by měl být řetěz rovnoměrný
  • Řetěz by měl být správně napnutý, podle vaší váhy. Nastavuje se dle vašeho zatížení.
  • Rozeta by měla mít kulaté zuby s rovnými ploškami. Při opotřebení se ze zubů stávají ostré špičky.
• Světla a blinkry
  • Vidět a být viděn. Pokud vám praskla žárovka, vyměňte ji. Bez světel se na cestu nevydávejte. Tečka. 
• Motor a další údržba
  • Schválně tady nemluvím o tom, co kontrolovat, aby motor běžel a podával maximální výkon, protože to, že vám na cestě chcípne motor vás sice naštve a nechá vás to někde stát, ale jeho nefunkčnost vás neohrozí na životě. Ale pokud vám za jízdy odejdou brzdy, budete mít co dělat, abyste z takové situace vyklouzli živí ( zadní brzda, podřazovat, aerodynamická brzda, kopec, v neposlední řadě to raději zahodit a kutálet se) 
  • Cílem je, abyste nejezdili na stroji, u kterého víte, že se může každou chvíli něco porouchat a neustále na to mysleli, ale abyste sedli na stroj, na který se můžete spolehnout a jedinou starost, kterou budete mít je, kam až dneska pojedete.

II. Zvyšte šance na bezpečný návrat domů.

Motorkáři jsou různí, ale všichni se chtějí vrátit domu živí.

Aktivní bezpečnost

Soubor činností, které zvyšují bezpečnost vozidla proti nehodě.

• Musím VIDĚT. To co nevidím, na to nemůžu reagovat.
  • Nechte si zkontrolovat oči – všechny druhy očních vad mají vliv na to, jak budete vnímat své okolí, stav vozovky, tvar zatáčky, značky, rychlost aut, zvěř na cestě.
  • Helma kromě toho, že vás má ochránit před pádem a povětrnostními podmínkami vám má nabídnout dostatečný rozhled okolo sebe. Myslete na ochranu proti přímému slunci, na zamlžování při nižších teplotách a taky aby vám z hledí stékala voda.
  • Nastavte si zrcátka
    • Pohled dozadu je také důležitý. Může vás někdo začít předjíždět, může do vás někdo zezadu vletět. Když se jedu po připojovacím pruhu, musím vidět jestli můžu pokračovat v jízdě – v helmě nemohu otočit hlavu natolik, abych viděl za sebe, musím se tedy spolehnout na zrcátka.
    • Pamatujte na to, že při pomalé jízdě budete pravděpodobně vzpřímení a při rychlé jízdě tzv. Zalehnete – tím se vám změní úhel pohledu v zrcátkách. Nastavte je tak, abyste viděli v obou případech. 
• Nedržte se příliš blízko za autem.
  • Motorka má jen 2 malé kontaktní plochy oproti 4 velkým (auto má ~dvakrát tak široké pneumatiky), z toho plyne, že auto je schopné i přes vyšší váhu zabrzdit na kratší vzdálenosti.
• Neřiďte unavení (natož opilí)
  • Na motorku se chodíme zrelaxovat, užít si zatáčky. Pokud se daný den necítíte ve své kůži, raději jeďte normální rychlostí domů. Všichni jsme zažili dobré dny a špatné dny. Na jízdu na motorce musí být vaše reflexy ve stoprocentním stavu.
  • Stejně tak i váš psychický stav se bude razantně reflektovat na vašich schopnostech správně odhadovat zatáčky a vyhodnocovat rizika. 
• Rychlost na cestách, které znáte. 
  • To, že jste tuhle cestu jeli před půl hodinou neznamená, že tudy neprojel traktor a zatáčku nezablátil. Vždy počítejte pouze s tím, na co konkrétně vidíte, ne s tím, co si pamatujete a myslíte, že tam reálně je.
• Vím, kam jedu…
  • Pokud patříte mezi lidi, kteří jsou nervózní z toho, že neví co bude, plánujte si trasy dopředu. A nebo si pořiďte Navigaci, ale umístěte ji tak, abyste na ni nemuseli každou chvilku koukat. Většinou by vám mělo stačit slyšet – za kilometr odbočte doleva, což je dostatek informací k tomu abyste dojeli do cíle.
  • Není nic horšího, než když dojedete na rozcestí a přemýšlíte kam máte jet. V ten moment totiž přestanete sledovat kam jedete, jakou rychlostí a co se děje za vámi.
• Hudba v helmě? Zapomeň
  • Moderní vymoženosti přinesly i jeden nešvar. Mnoho mladých motorkářů poslouchá za jízdy hudbu. Ti je tím ale připravují o jeden z nejdůležitějších vjemů, který jako motorkáři máme. Díky sluchu víme kdy máme řadit aniž bychom se dívali na display, slyšíme, když se k nám něco přiřítí zezadu, nebo když jede sanitka/hasiči. Taky slyšíme když je s naší motorkou něco v nepořádku, ať už to jde od brzd nebo od motoru. Naučte se svou motorku poslouchat.

Co na vás na cestách číhá:

• Štěrk, bláto, olej, listí, různé předměty i obyčejná voda
  • Všechny tyto položky snižují kontakt vozovky s pneumatikou a motorka se stává neovladatelnou. Obvykle pokračuje v původním směru jízdy, pokud se jí budete snažit “přemluvit” do zatáčení, pravděpodobně to skončí pádem.
  • Na motorce sedíme uvolněně a dáme motorce šanci se s tím poprat sama. Vzhledem k našemu aktuálnímu posedu, těžišti, geometrii podvozku, odstředivé síle se motorka SAMA automaticky stabilizuje do rovnovážné polohy. Zásahem do řídítek tuto rovnováhu narušíme.
  • V případě ztráty kontaktu pneumatiky s vozovkou cítíme uklouznutí kola, to je přirozené, ale nesmíme proti tomu bojovat ani zásahem do řídítek, ani přidáním plynu ani brzděním. 
• Díry, nerovnosti na cestě
  • Dírám se ideálně vyhněte, pokud je včas vidíte. Když už do nějaké míříte, stoupněte si na stupačky a uvolněte ruce a nohy, tak fungovaly jako další tlumič a díru jste “přeskočili”.
  • Nerovnosti na cestě jako jsou třeba vyjeté koleje ideálně nepřejíždějte – tady platí, že musíte vzít řídítka pevněji do rukou, protože vás vyjetá kolej může nasměrovat úplně jiným směrem než chcete jet a musíte se tak s motorkou přetlačovat.
  • Počítejte i s kolejemi – převážně ty tramvajové zapuštěné v cestě. Snažte se maximalizovat úhel, pod kterým na ně najedete (ideální stav je 90 stupňů) 
• Řidiči co nedávají znamení o změně směru jízdy
  • Riziková situace, když chceme auto předjet. Odbočí vlevo aniž by si zkontrolovat zrcátka, a pak nás sbírá z kufru.
• Řidiči co dávají znamení o změně směru jízdy, ale zachovají se jinak
  • Často se stává, že si řidiči své odbočování rozmyslí. Je pro vás nebezpečný, pokud se jeho stávající trajektorie jakkoli kříží s vaší.
• Vozidla, která vám nedají přednost v jízdě.
  • Nespoléhejte na oční kontakt. I když se na vás řidič dívá, klidně vám tam vjede. Předpokládejte, že vás chtějí všichni zabít a automaticky dejte ruku z plynu nebo si přibrzděte. Koukejte po prostoru, kam byste případně s motorkou mohli pokračovat ve směru jízdy.
• Traktory a jiná velká vozidla, která jedou řádově nižší rychlosti než vy.
  • Z dálky to vypadá, že se jím otáčí kola, že se pohybují. Ale jedno mrknutí stačí k tomu, abyste se k nim přiblížili na takovou vzdálenost, že už nebudete vědět čím brzdit. 
• Jiní motorkáři, nebo sportovní auta, která se s vámi budou honit.
  • Sedláte možná motorku, která by měla ujet kdejakému průměrnému autu, ale na cestě nejsme sami. Superauta budou vždy řádově rychlejší než my a mohou se k vám zezadu přiblížit rychleji než čekáte. Kontrolujte si zrcátka, ať se neleknete, když vás začnou předjíždět.
• Zvěř
  • Pokud vyrážíte brzo ráno, nebo se vracíte nad večerem, dejte si obzvláště pozor na vysokou trávu a lesní cesty. 
  • Nezapomeňte ale, že zvěř může být aktivní i přes den, často v úsecích, kde je k tomu značka. Neberte ji na lehkou váhu.
  • Když už nějakou potkáte, koukejte stále na to kam chcete jet, ne to kde je zvěř. Stále se snažte držet na cestě. Pokud budete koukat do škarpy, skončíte tam. Pokud koukám kam chci jet, je tu stále šance, že zvěřina na poslední chvíli někam uskočí.
  • Pokud nejde přímo na přední kolo, zvednul bych danou nohu, je velká šance, že ji zachytíte bokem motorky.
• V neposlední řadě vy sám:
  • Sám můžete být rizikem pro sebe tím, že vjedete do zatáčky vyšší rychlostí, než je zdrávo, leknete se, ztuhnete, přestanete se hýbat, zafixujete pohled na škarpu a jste tam.
  • I když bude vaše rychlost vyšší, není to konec světa. MotoGP jezdec by se vám v daném momentu ještě smál, že jedete pomalu a přitom má podobný stroj jako vy. Rozdíl je v tom, že on takovou zatáčku očekával, umí správně dávkovat brzdy před i v průběhu zatáčení, ví jak na motorce sedět, kam se koukat, jak ji nahnout a být u toho všeho uvolněný a možná dokonce vysmátý. To vše se můžete naučit.

III. Naučme se, jak se správně jezdí na vaší motorce

Každá motorka je trošku jiná, takže je třeba následující věci brát s ohledem na typ vaší motorky. Choppery mají jinou geometrii podvozku než superbiky nebo crossky. Bude se tak lišit váš posed a reakce motorky na přidání plynu nebo brždění.

Základem je váš posed na motorce:

• Na běžné silniční motorce sedíme co nejblíže nádrži. Jde o rozložení váhy mezi přední a zadní kolo, motorky jsou obvykle stavěné tak, aby se rozložení přibližovalo 50%, aby jedna z pneumatik neodvedla víc práce než druhá, což by jednak snižovalo efektivitu při brždění a vedlo by k většímu opotřebení více namáhané pneumatiky.
• Nohy jsou zapřené špičkami o stupačky, nejsou vytočené do stran, jsou souběžně s motorkou. Stehna lehce objímají motorku. 
• Váš zadek a nohy tvoří trojúhelník, který vás pevně spojuje s motorkou.
• Měli byste bezpečně dosáhnout na zem.
• Ruce jsou uvolněně položeny na řídítkách ( jsou to špíše držítka, ať ruce volně nevlají za motorkou ). Pokud otočíte řídítky úplně na jednu stranu, měli byste stále dosáhnout a neměli byste přitom změnit polohu ve které na motorce sedíte.
• Záda jsou v rovině. Už jen proto, že pokud se zhrbíme, tak při kdejakém nárazu nás to bude po delší době bolet.
• Celkově jsme na motorce uvolnění a nic křečovitě nesvíráme. Myslete na to jak během standardní jízdy, tak při akceleraci, tak při brždění.
• Pokud po půlhodinové vyjížďce dojedete domů a máte bolesti, je to znak toho, že sedíte na motorce špatně a perete se s ní. 

Motorka umí jezdit líp než vy:

• Pokud je motorka v pohybu chce díky geometrii podvozku a odstředivé síle zůstat sama ve stabilní poloze (stabilní poloha => tak kde cesta klade nejmenší odpor. Použil bych analogii s volantem v aute, kdy se sám vrací zpět). Můžete kolikrát vidět, že motorka sama pokračuje ve směru jízdy i když z ní řidič spadl. 
• Je třeba myslet na to, že tvoříte jen přibližně 30% váhy celého vozidla. 70% váhy je tak motorka, která chce jet rovně.
• Těžiště motorky je v přímém směru uprostřed, přibližně někde pod nádrží. Čím nižší je posed motorkáře na motorce, tím níže je posunuto i těžiště.

Co teda musím udělat, abych donutil motorku změnit směr

• Musím využít těch svých 30% váhy k tomu, abych přenesl těžiště a motorka si začala hledat svou novou stabilní polohu.
• (Zatáčení je teda process, při kterém narušíme stabilitu motorky nahnutím se a opětovným nalezením stability v oblém směru.)
• Při průjezdu zatáčkou bojujeme s odstředivou silou, která motorku bude rovnat nebo dokonce převracet na opačnou stranu od zatáčky, proto je třeba motorku do zatáčky nahnout, čímž posuneme těžiště mimo motorku. Tím získáme větší sílu, která působí proti odstředivé síle -> dostředivá síla. Cílem je najít rovnováhu mezi odstředivou silou a dostředivou silou.
• K porušení rovnováhy mohu využít takzvaného counter-steeringu. Pokud na pravé řídítko zatlačím od sebe, motorka se nahne doprava a obráceně. Je to způsobeno geometrií podvozku.
• Pokud je motorka dostatečně nahnutá a jsem jako řidič dostatečně vykloněn, nemusím již aplikovat counter-steering, který by způsobil, že by se motorka stále víc a víc nakláněla.
• Netvrdíme, že se motorka řídí jen čistě pomocí counter-steeringu, ale je to pomocník, který vám může zachránit život. Pokud totiž při vyšší bojujete s tím, že nemůžete motorku přetlačit do náklonu, stačí, když nebudete řídítka tlačit směrem do zatáčky ale naopak aplikujete trošku counter-steeringu (mírně zatlačíte na vnitřní stranu řídítek) a motorka se do zatáčky položí. Pokud byste udělali opak (přitáhli vnitřní řídítka k sobě), motorka by se narovnala a mohli byste skončit v protisměru nebo ve škarpě.
• Taktéž netvrdíme, že motorka se řídí jen čistě pomocí přenosu váhy. Je to spíše souhrn kroků, které je nutné udělat a mění se podle toho jakou rychlostí jedete. Je proto nutné vědět, jak na váš konkrétní vstup (zásah do řízení) bude motorka konkrétně reagovat.
• Kromě samotného náklonu a změny směru v řízení je nutné přestat prudce akcelerovat
  • Motorka při akceleraci přenáší váhu na zadní kolo (těžiště se posunuje dozadu), tím pádem se odlehčuje přední kolo, čímž se uvolňuje zátěž přední vidlice a roztahuje se na na svou téměř maximální délku, což způsobil prodloužení motorky o pár centimetrů. Delší rozvor kol hůře mění směr a nutí motorku zůstat spíše v rovině.
• Naopak při brždění se vidlice stlačuje a čím se délka motorky zkracuje a dovoluje ji lépe manévrovat. 

Jak teda vypadá průjezd zatáčkou

• Proces zatáčení začíná daleko předtím, než se vůbec do zatáčky dostaneme. Zatáčku musíme odhadnout – Pokud do ni nevidím, ztrácí se mi za rohem, nemohu předpokládát, že její tvar bude stejný jako ten, který vidím. Zatáčka může tzv. utahovat. Nechte si prostor pro chyby.

• Pro hladký a plynulý průjezd zatáčky musíme mít správnou rychlost. Začneme tedy zpomalovat:
  • Téměř každý motor při puštění plynu vynakládá nemalý odpor, čím vyšší jsou otáčky motorku, tím vyšší je odpor, který je třeba překonat. Toho můžeme využít při tzv. Brzdění motorem. Např. 2 válcové motory brzdí více než 4 válcové. 
  • Největší část brzdění musí probíhat předtím, než je motorka v náklonu. Pneumatiky neumí dobře dělat dvě věci zároveň buďto zpomalují motorku, nebo zatáčí. 
  • Pokud je naše nájezdová rychlost stále velká, aplikujeme plynule brzdy a podřadíme si. MotoGP jezdit zvládají dělat obě akce zároveň, vy si nechte dostatek času na to, abyste nejdříve brzdili a pak si podřadili. 
  • U většiny vysokootáčkových motorů lze říct, že pro velice svižný průjezd zatáčkou vám budou stačit převody 1, 2, 3. Pokud jste teda doposud jeli na vysoký převod (na 6ku) a je před vámi prudší zatáčka, dá se předpokládat, že si stejně budete muset podřadit alespoň na 3jku.
• Pokud je konečně moje rychlost správná, snažím se zvolit vhodnou stopu vzhledem k typu zatáčky. Zatáčky se projíždí tzv. Pod plynem. To neznamená, že akceleruju, ale že držím konstantní rychlost. Když bych plyn úplně zavřel, motorky by měla tendenci se rovnat.
• Před patou zatáčky začínám s manévrem zatáčení. Poloha jezdce:
  • Nejdůležitější je pohled. Sleduju bod, kde mi zatáčka mizí, nebo koukám na její vrchol. Kam koukám, tam jedu. Pokud koukám do škarpy tak v ní skončím.
  • Hlava jde dovnitř zatáčky k řídítkům. Je v rovině se zády, takže je přirozeně nakloněná.
  • Pokud je to třeba vysunu zadek (maximálně na jednu půlku) ještě před samotnou zatáčkou. 
  • Nohy jsou zapřené do stupaček a díky nim přenáším váhu dovnitř zatáčky. Vnitřní noha je mírně vytočená do zatáčka. Vnější stehno je zas zapřené o nádrž.
  • Cílem je minimalizovat pohyby na motorce (změnu těžiště) v průběhu zatáčení. Jakákoliv změna totiž může balanci motorky rozhodit a motorka bude znovu hledat svou stabilní polohu. A tím do řídítek dostanete spoustu informací, která vás mohou donutit udělat chybu.
• Aplikuju counter-steering (kontra řízení), motorka se nahne. Při lehkém přidání plynu se motorka dokonce do zatáčky ještě položí. 
• Přidávat plyn můžu až když minu vrchol zatáčky (apex).

Tento článek není definitivní. Různé motoškoly mají různé výukové materiály a k mé znalosti nevznikl žádný standard, který by tyto materiály sjednocoval ( nicméně vím, že takové pokusy tu byly ). Vem si z něj co uznáš za vhodné. Různé jízdní techniky si vyzkoušej (ideálně na uzavřené ploše) a dej nám na facebooku vědět, jak jsi dopadl 🙂

Závěrem odkaz na velmi staré video, které je ale stále velice relevantní: